IV. část | Přelom: vlastní plocha a postup mezi elitu (1957 - 1960)

Sezona 1957/58 byla rokem zlomu v rozvoji gottwaldovského hokeje, neboť město se dočkalo svého zimního stadionu. Po několika letech očekávání přízně přírody konečně vlastní umělá ledová plocha! Gottwaldovští hokejisté vyjeli poprvé na vlastní led! Pravidelné tréninky a možnosti k sehrání většímu počtu utkání umožnily vzestup ledního hokeje ve městě. Sezona přinesla rovněž i první významný výsledek Spartaku, který v přípravném utkání zdolal účastníka první ligy Spartak Praha Sokolovo v kompletní sestavě 7:6. Branky Spartaku vstřelili Kouřil 3, Charous 2, Kasálek a Kománek.

Největším úspěchem však bylo konečně vybojování titulu krajského přeborníka a postup do divize, zajištěný dvěma výraznými výhrami nad Slovanem Hodonín poměrem 8:0 a 7:1. Také mužstvo Jiskry bojovalo výborně. V této sezoně však projevy přízně k oddílům Jiskry a Spartaku začaly mít příznaky nezdravého klubismu, přecházejícího až k zaslepenému fandovství.

Proto závěrečné boje o postup do divize přestaly být jen sportovní záležitostí, a tak po bezvýsledných jednáních byl na žádost převážné většiny gottwaldovských závodů, škol a složek Národní fronty ustanoven přípravný výbor pro novou sloučenou Tělovýchovnou jednotu Gottwaldov.

V sezoně 1958/59 bylo započato v přípravách na novou soutěž pod novým názvem TJ Gottwaldov. Sezona byla generálním obratem ve výkonnosti gottwaldovského hokeje, neboť jako nováčku soutěže se A mužstvu podařilo zvítězit ve své skupině divize (oblastní skupiny) a vítězstvím v předposledním kole nad Duklou v Olomouci 6:3, si zajistilo postup do II. hokejové ligy. Tím bylo také splněno usnesení slučovací schůze nové TJ Gottwaldov a dokázáno, že sloučení hokeji opravdu prospělo. Celkem bylo sehráno 38 utkání, z toho 20 přátelských, 10 mistrovských, 4 v turnaji o pohár Naší pravdy a 4 ve spartakiádním turnaji. Nejlepšími střelci v mistrovských utkáních byli Stuchlík, Matějů s 12 brankami a Charous s 10 góly.

Sezona 1959/60 byla nejúspěšnější v rozvoji gottwaldovského hokeje. Mužstvo jako nováček II. hokejové ligy dovedlo k všeobecnému překvapení v této soutěži zvítězit, když od prvního do posledního kola neopustilo vedoucí postavení. Ve 20 utkáních dosáhlo celkem 31 bodů a poměru branek 106:57. Celkem čtrnáctkrát zvítězilo, třikrát hrálo nerozhodně a pouze třikrát bylo poraženo. Nejlepším střelcem mistrovské sezony byl Konečný s 18 před Matějů se 17 a Stuchlíkem se 14 brankami. Celkem v této sezoně bylo odehráno 43 utkání, z toho 20 mistrovských, 16 přátelských, 3 spartakiádní a 4 v turnaji o pohár Naší pravdy.

Velkou zásluhu na úspěchu mají diváci, kteří ve velkém počtu přijížděli povzbudit své mužstvo i na cizí stadiony. Například na předposlední utkání do Opavy přijelo 12 autobusů, 5 „stojedenáctek“ a mnoho osobních vozů. Mimo úspěch ve vybojování účasti v nejvyšší soutěži, dovedl tým zvítězit i v turnaji o pohár Naší pravdy, čímž se stal definitivním držitelem tohoto putovního poháru. Ve spartakiádním turnaji se dokázal probojovat až do třetího kola. Nejvyšší soutěž vybojovali pod vedením trenéra Vítězslava Nováčka následující hráči: Baroš, Vyoral, Bezouška, Pavelka, Láryš, Heller, B. Kožela, Matějů, Stuchlík, Charous, Tlusták, Kozel, Karlík, Vaďura, Konečný, Bořuta, Mrlík a Belant. Významného úspěchu dosáhlo také druhé mužstvo oddílu, které se po vyrovnaných výkonech umístilo na prvním místě I. třídy před Jiskrou Staré Město a zároveň postoupilo do divize.

Jak se stavěl zimní stadion ve Zlíně?

Zimní stadion se stavěl na etapy. Nejprve vlastní ledová plocha, později betonové tribuny s hráčským zázemím uvnitř, zastřešení a konečně dostavba vstupní části. U zlínského stadionu je originální právě jeho zastřešení. Hlavní nosný systém tvoří dvojice ve vrchu spjtých oblouků, vyčnívající svou střední částí nad střechu a vytvářejí tak konstrukci mohutného střešního světlíku. Zastřešení dovoluje nerušeně sledovat dění v celé hale. Čelní přístavba pomocných provozů, správy stadionu, pokladen a nástupních prostor je pojednána symetricky z tradičního zlínského materiálu - režného zdiva se zdůrazněnou vertikálou předsazených sloupů. Jedním z velkých kladů stadionu je jeho osazení do terénu. Stavba uzavírá dlouhé zužující se údolí Březnického potoka, je dokonale sevřena okolními zalesněnými kopci a výrazně se úplatňuje v siluetě města. Provoz byl zahájen v roce 1957 a zastřešení proběhlo v roce 1962. Za hlavním ZS je postavena druhá ledová plocha PSG Arena, která byla otevřena v roce 2004. Slouží hlavně pro veřejnost, kde se koná veřejné bruslení, ale rovněž pro klub krasobruslení a některé tréninky mládeže. U stropu stadionu je vyvěšeno šest pamětních dresu největších legend zlínského hokeje. Těmi hráči jsou Jaroslav Stuchlík, Ladislav Maršík, Jiří Vodák, Jiří Králík, Luděk Čajka a Miroslav Okál. Současná kapacita ZS: 6 830 diváků (z toho 4270 sedících, včetně skyboxů, míst pro V.I.P. a novináře.

Rozměry kluziště: 28x60 metrů.

Pokračujte na pátou část historie klubu.

 

PSG Město Zlín SAMOHÝL Motor Holding a.s. BPA sport marketing a.s. Zlínský kraj RI Okna
Radegast Střída sport Tipsport Avonet Cross Radio Zlín

Copyright © 2011-2017 HC PSG Zlín & eSports.cz, s.r.o.
Informace o autorských právech | RSS kanál